Rozhlas je telekomunikační zařízení pro jednosměrný přenos zvuku na dálku. Cizím slovem, které už ale v češtině značně zdomácnělo, se také rozhlas označuje výrazem rádio. Obvykle jako přenosové médium slouží vysokofrekvenční elektromagnetické (radiové) vlny, ale používají se i metalické linky (rozhlas po drátě, místní rozhlas) a v poslední době se rozhlas šíří i pomocí internetu a vysíláním z družicových satelitů. Slovem rádio se obvykle označuje jen soubor technických otázek s vysíláním spojených, kdežto vysílání samo se označuje slovem rozhlas. Název je pravděpodobně odvozen od slova radiace (záření) a má charakterizovat způsob, jakým se elektřina, sloužící k dopravování zpráv, rozvádí z vysílače. Přenášený zvuk se převádí na elektrické kmitočty nízkých frekvencí. Tento signál pro své nízké frekvence není schopen šíření na dálku elektromagnetickými vlnami, moduluje se tedy na kmitočty vyšších frekvencí, které se potom převádějí na elektromagnetické vlny pomocí vysílačů. Používají se dva základní druhy modulace: frekvenční (FM), kdy se v malém rozsahu mění kmitočet nosné vlny podle nízkofrekvenčního (NF) signálu a amplitudová, kdy se podle přenášeného NF signálu mění amplituda (velikost a tím intenzita) nosné vlny. V dnešní době jsou také pomocí družicového vysílání dostupná rádia které jsou přenášena přes družici a to ať klasickým analogovým způsobem pomocí FM modulace tak digitální rádia (ADR, DVB-S). Dále se rozvíjejí pozemní digitální rádia, ať už podle standardu DAB nebo DVB-T. Území, na kterém má být možnost vysílání přijímat, je pokryto rozhlasovými vysílači. Na shodném území současně vysílá více rozhlasových stanic, je tedy nutné jednotlivým vysíláním přidělit různé kmitočty (frekvence) nosných vln. Přidělená frekvence se nazývá kmitočet, nebo také kanál a vzhledem k nutnosti koordinace a zamezení vzájemného rušení jsou kanály přidělovány centrální autoritou. Tou je v České republice Český telekomunikační úřad V České republice je ze zákona šířeno rozhlasové vysílání především formou veřejnoprávní služby. Tuto veřejnou funkci zajišťuje Český rozhlas, Vinohradská 12, Praha 2 (tradiční a legendární sídlo Českého rozhlasu se nachází jen malý kousek nad Národním muzeem; obdobně je tomu i u televizního vysílání, které zajišťuje ze zákona České televize, to je také šířeno coby veřejnoprávní služba pro všechny občany ČR, ta sídlí na Kavčích horách v Praze 4). V počátcích rozhlasového vysílání a v dobách totality měl stát monopol na rozhlasové vysílání. Později byl tento monopol uvolněn a při splnění stanovených podmínek může kdokoli dostat licenci na rozhlasové vysílání. Současně s licencí je nově vzniklé stanici přidělen vysílací kmitočet pro šíření vysílání. V Česku vysílá velká řada (v převážné míře soukromých) rozhlasových stanic resp. malých rádií. Naprostá většina z nich však působí pouze regionálně (např. Hitrádio Vysočina, Radio Blaník nebo Radio Helax). Několik soukromých stanic má přidělenu licenci na celoplošné vysílání. Kromě řady soukromých stanic (např. Impuls, Frekvence 1 či Evropa 2) vysílají na území ČR i veřejnoprávní subjekty - domácí Český rozhlas, britská BBC World Service a francouzské RFI (Radio France Internationale). Zvláštním druhem je Radio Proglas, což je nezisková křesťanská stanice.